Sladění doplňků není o tom, mít co nejvíce věcí. Je to o tom, aby každá věc měla své místo - nejen fyzicky, ale i vizuálně. Když vejdeš do domu a cítíš, že všechno spolu patří, že není nic náhodného, že se všechno dotýká - to je právě ten pocit, který vytváří jednotná tematika interiéru. Nejde o to, aby byl každý pokoj stejný. Jde o to, aby se všechny pokoje cítily jako část stejného příběhu.

Začni s hlavní barvou - ne s lampou

Mnoho lidí začíná s doplňkem. S polštářem, který našlo na trhu, nebo s kobercem, který se jim líbil. Ale to je jako psát knihu od poslední kapitoly. První krok je vždycky stejný: vyber si hlavní barvu. Ta, která bude dominovat 60 % prostoru. Stěny, větší nábytek, podlaha. Nejčastěji to je něco klidného: šedá, béžová, jemně zelená, světle modrá. Tyto barvy neříkají nic hlasitě, ale vytvářejí klid. A klid je základ všeho.

Pokud máš světle šedé stěny, neznamená to, že musíš mít všechno šedé. Znamená to, že máš základ. Na něj pak stavíš. To je ten rozdíl mezi náhodným nákupem a vědomým návrhem.

Použij pravidlo 60-30-10 - a nezapomeň na něj

Pravidlo 60-30-10 není žádná věda. Je to jednoduchý nástroj, který ti řekne, kolik čeho potřebuješ. 60 % - hlavní barva. 30 % - doplňková. 10 % - akcent. Třeba: šedá stěna (60 %), tmavě modrý sofá a záclony (30 %), žluté lampy a malé dekorace (10 %). To je vše. Nikdy nevíce. Když přidáš další barvu, všechno se rozbije.

Proč 10 %? Protože akcenty mají být jako zvýraznění - ne jako hlavní hlas. Když máš v kuchyni žlutou linku na nádobí, v obýváku žlutou lampu a v ložnici žlutý koberce - všechno se spojí. Vizualně. Bez slov. Lidé to cítí, aniž by věděli proč.

Propojuj prostory - i když jsou jinak zařízené

Kuchyně je industriální, obývák minimalistický, ložnice klasická? To není problém. Problém je, když každý pokoj vypadá jako jiný dům. Aby se to všechno spojilo, potřebuješ společné body. A ty nejsou v stylu. Jsou v materiálech, tvarech nebo barvách.

Třeba: v kuchyni máš černé kovové rukojetě, v obýváku černé nohy stolu, v koupelně černé závěsy na sprchu. To je spojka. Nebo: všechny doplňky mají stejný tvar - kruh. Kruhové zrcadlo, kruhová lampa, kruhový koberec. To ti vytvoří ritmus. A ritmus je to, co dělá interiér plynulý.

Koupelna? Ano, i ona. Většina lidí ji považuje za „jen koupelnu“. Ale když máš v koupelně stejnou barvu jako v ložnici - třeba jemně zelenou dlažbu - a stejný materiál na rukojeti jako v kuchyni, celý dům se najednou cítí jako jeden celek. Ne jako pět různých bytů.

Tři propojené místnosti s černými kovovými detaily a jemně zelenou dlažbou, vytvářející jednotnou tematiku.

Textilie jsou tajný klíč

Textilie jsou ty, které přenášejí tematiku mezi místnostmi. Když máš v obýváku polštáře se stejným vzorem jako v kuchyni na židle, nebo stejnou barvu jako v ložnici na přikrývce - všechno se propojí. Ne musí být stejné. Stačí, aby se líbily.

Pro začátečníky: nekombinuj více vzorů. Jeden vzor v celém domě je víc než dost. Třeba: jemný pruh v kuchyni, stejný pruh v koupelně na zácloně, a pak všude jen jednobarevné textilie. To je elegantní. To je klidné. To funguje.

Pro pokročilé: použij opakující se motiv. Třeba: listy. V kuchyni na keramice, v obýváku na koberci, v ložnici na tisku na zdi. Všechno jinak, ale stejný motiv. To vytváří hloubku. A hloubka je to, co dělá interiér zajímavým.

Neboj se jednoduchosti

V roce 2025 je největší chybou přemýšlet, že „více znamená více“. Ne. Více znamená chaos. Nejlepší interiéry jsou ty, které vypadají jako kdyby se v nich nikdy nic neměnilo. Protože všechno už bylo správně.

Nejdřív vyber jednu barvu. Pak jednu textilii. Pak jednu doplňkovou věc. A pak přestan. Neřeš, jestli ti to nestačí. Pokud máš jen pět věcí, které se navzájem líbí, bude to vypadat líp než dvacet věcí, které se navzájem bojí.

První video od Martina Design v roce 2018 to řeklo jednoduše: „V jednodušší je krása.“ A dodnes to platí. Více lidí v Česku teď volí přírodní materiály: dřevo, lino, kámen, hedvábí. Ne proto, že jsou „modné“. Ale proto, že klidí. A klid je to, co všichni hledají.

Polička s žlutou vázou, zeleným kamenem a lněnou knihou, doplněná textiliemi ve stejných tónech.

Co dělat, když to nevypadá dobře?

Když se ti interiér zdá nepřirozený, zkoušej toto:

  1. Zastav se. Vezmi si papír a napiš: jaká je hlavní barva v domě? Pokud nemáš odpověď - začni znovu.
  2. Přejdi z místnosti do místnosti. Kde se cítíš, že něco „nepatří“? Většinou je to nějaká barva nebo materiál, který tam není nikde jinde.
  3. Odstraň jednu věc. Největší věc. Třeba tu velkou lampu. Nebo ten koberec. Pokud se ti to zdá lepší - věděl jsi to už dřív.
  4. Přidej akcent. Jen jeden. Třeba žlutou knihu na police. Nebo zelený kámen na stůl. Pokud to přidá život, je to správně. Pokud to jen zatěžuje - odeber.

Nejčastější chyba? Přidávat věci, protože „to bude vypadat pěkně“. Ne proto, že to má smysl. Výsledek? Místo, které se nechce navštívit.

Proč to všechno funguje?

Naše mozek hledá vzory. Když vidí něco, co se opakuje - barva, tvar, materiál - cítí se bezpečně. Když vidí náhodné věci, začíná se napětím. To je důvod, proč lidé přicházejí do domu a říkají: „Tady se mi to líbí.“ Ne proto, že je to nádherné. Protože je to harmonické.

Modrá a zelená podporují relaxaci. To ví i věda. Ale když tyto barvy nejsou propojené mezi pokoji, nepůsobí. Když je použiješ v kuchyni, koupelně a ložnici jako jednu tematiku - působí jako lék. A to je ta síla jednotné tematiky.

Co dál?

Začni dnes. Ne zítra. Ne příští víkend. Dnes. Vezmi si papír. Napiš hlavní barvu, kterou chceš. Pak doplňkovou. Pak akcentní. Pak prohlédni všechny pokoje. Najdi, kde se tyto barvy už objevují. A tam, kde ne, přidej je. Malým krokem. Třeba nový polštář. Nebo nový kámen na stole.

Nech si čas. Neřeš dokonalost. Řeš spojitost. Až budeš mít všude tu samou barvu - ať už je to šedá, zelená nebo béžová - uvidíš, že dům přestal být jen místem. Stal se domovem.

Jaká je nejčastější chyba při sladění doplňků?

Nejčastější chyba je začít s doplňky místo s hlavní barvou. Lidé kupují polštáře, lampy nebo koberce, které jim líbí, a pak se snaží do nich „zapojit“ nábytek. To vede k chaosu. Správně je začít s barvou stěn nebo většího nábytku - a pak doplňky vybírat podle ní.

Můžu mít různé styly v jednotlivých pokojích?

Ano, můžeš. Ale musíš je propojit. Třeba industriální kuchyně a minimalistický obývák se mohou líbit, pokud mají stejné kovové detaily, stejnou barvu v nábytku nebo stejný motiv v textiliích. Styly se mohou lišit, ale tematika musí být jedna.

Proč je důležitá koupelna v jednotné tematice?

Koupelna je často opomíjená, ale je to prostor, který vidíš každý den - ráno i večer. Když je v ní jiná barva nebo jiný materiál než ve zbytku domu, celý dům působí roztržitě. Pokud máš ve všech pokojích šedou a dřevo, měla by být i v koupelně. To vytváří pocit celistvosti.

Je lepší použít jednobarevný nábytek nebo s vzory?

Pro začátečníky je lepší jednobarevný nábytek. Vzory přidávají složitost. Když ještě neumíš sladit barvy, vzory ti to zkomplikují. Vzory používej v textiliích - polštářích, záclonách, kobercích. Tam jsou bezpečnější a dají se snadno změnit.

Jak dlouho trvá vytvořit jednotnou tematiku interiéru?

Neexistuje žádný časový limit. Někdo to udělá za týden, jiný za rok. Důležité je, abys nezačal s nákupem, ale s plánem. Nejprve urči barvu, pak hledej spojky, pak přidávej věci postupně. Pokud jdeš pomalu, výsledek bude trvat déle, ale bude pevnější.