Kov v nábytku: jak použít kovové prvky pro pevný a stylishní interiér
When you think of kov v nábytku, kovové prvky používané v nábytku jako rukojeti, nohy, rámy nebo dekorativní vložky. Also known as kovové detaily, it isn't just about looking cool—it's about adding weight, durability, and a touch of craftsmanship that wood alone can't always deliver. V českých domech se kov už desítky let používá nejen jako funkční prvek, ale i jako stylizace. Když ho vidíte na nohách stolu, na rukojeti šuplíku nebo jako jemný obrys u dveří, nejde jen o estetiku. Jde o to, že kov přidává stabilitu, kterou dřevo samo o sobě nemusí mít. A když je kov správně zpracovaný, nevypadá jako náhodný přírůstek – vypadá jako součást celku.
Nejčastěji se setkáte s kovovými rukojetmi, kovové kousky, které slouží k otevírání šuplíků a dveří. Also known as rukojeti z mosazi nebo chromu, it's one of the most subtle yet powerful ways to change the feel of a piece of furniture. Zkusíte si představit šuplík s plastovou rukojetí a stejný šuplík s mosaznou – většinou si vyberete tu druhou. Proč? Protože kov cítíte. Cítíte jeho hmotnost, jeho chlad, jeho trvanlivost. A když je rukojeť vyrobena ručně, jako to děláme my u interiérových dveří, tak se stává součástí příběhu domu. Kromě rukojetí se kov používá i jako kovové nohy, nosné prvky nábytku, které zvyšují stabilitu a vytvářejí vizuální lehkost. Also known as kovové podstavce, it's especially popular in modern designs where you want the piece to look like it's floating. Víte, jaký je rozdíl mezi těžkým stolákem na dřevěných nohách a tím stejným stolákem na tenkých kovových nohách? Ten druhý vypadá moderněji, jasněji, a dokonce i větší. Když kov použijete jako kontrast k dřevu, vytváříte rovnováhu – teplé a studené, měkké a tvrdé, přírodní a umělé.
Největší chyba, kterou lidé dělají, je přehánět to. Přidat kov na všechno. A to je špatně. Když máte celou stěnu z kovových prvků, nevypadá to elegantně – vypadá to jako výstavní stůl v obchodě. Kovy fungují nejlépe jako akcent. Jeden kovový detail na šuplíku. Jeden kovový obrys na dveřích. Jeden kovový prvek na nohách křesla. Stačí. A když je kov kvalitně zpracovaný – nejen natřený, ale opravdu vytvarovaný – tak vám vydrží desítky let. Víte, co se děje s plastovými rukojetěmi? Po pěti letech se lámou. Kovy se nezlomí. Změní se jen barvou, když se oxidují. A to je právě to, co některým lidem přijde přirozené – kov se stává částí historie domu.
V našich dveřích používáme kov nejen jako rukojeť, ale i jako jemný obrys, který vystupuje z dřeva. Nejde o to, aby to vypadalo jako zámecká kovárna. Jde o to, aby to vypadalo jako výsledek pozornosti k detailu. A právě tohle je to, co najdete v článcích níže – jak kov v nábytku funguje v praxi, jak ho vybírat, kde ho použít a jak ho nezneužít. Nejde o trendy. Jde o to, co vydrží a co dává smysl.