Prodáváte byt nebo dům a čekáte na čistý zisk? Než si vyčistíte účet, musíte si sednout a spočítat daň. V České republice to není tak jednoduché jako jen odvést pevnou částku. Sazba daně z prodeje nemovitosti se totiž pohybuje mezi dvěma hodnotami: 15 % a 23 %. Rozhodující je váš celkový zisk za rok a to, zda nepřenese ostatní příjmy (jako mzda) do vyšší sazby. Chyba ve výpočtu může stát desítky tisíc korun navíc.

Klíčové body, které musíte znát

  • Hranice sazeb: Pro rok 2025 činí hranice mezi sazbou 15 % a 23 % částka 1 676 052 Kč. Je to 36násobek průměrné mzdy.
  • Započítávají se všechny příjmy: Do této hranice se sčítá i váš pracovní příjem. Pokud jste celý rok pracovali, pravděpodobně budete platit 23 % z celého zisku z nemovitosti.
  • Výdaje snižují základ: Nemusíte platit daň z celé prodejní ceny. Odpočítat můžete nákupní cenu, rekonstrukce s fakturami i náklady na prodej (notář, makléř).
  • Lhůta k podání: Daňové přiznání podáte do 1. dubna následujícího roku po prodeji. Elektronicky máte na to až do 2. května.

Jak funguje progresivní sazba v praxi

Systém daně z příjmů v ČR (zákona č. 586/1992 Sb.) využívá dva stupně sazby. První stupeň 15 % se vztahuje na část základu daně do výše 36násobku průměrné mzdy. Druhý stupeň 23 % se aplikuje na část nad tuto hranici. Pro rok 2025 Ministerstvo financí stanovilo tuto hranici přesně na 1 676 052 Kč. Znamená to, že pokud je váš celkový základ daně za rok (mzda + zisk z prodeje) nižší než tato částka, zaplatíte jen 15 %.

Mnoho lidí si myslí, že hranice 1,6 milionu Kč se týká pouze zisku z nemovitosti. To je ale velký omyl. Hranice se vztahuje na váš celkový roční příjem. Pokud jste v roce prodeje měli zaměstnání, vaše mzda se k zisku z prodeje přičte. Protože průměrná roční mzda v ČR často přesahuje částku 1,6 milionu Kč, většina prodávajících, kteří mají jiný zdroj příjmu, okamžitě spadne do druhé sazby 23 %.

Srovnání scénářů výpočtu daně při zisku 2 000 000 Kč
Scénář Ostatní příjmy za rok Celkový základ daně Použitá sazba Výsledek daně
Osoba bez dalšího příjmu 0 Kč 2 000 000 Kč Mícháná (15% + 23%) 451 408 Kč
Osoba s mzdou 600 000 Kč 600 000 Kč 2 600 000 Kč 23 % (celkem) 460 000 Kč
Osoba s mzdou 1 500 000 Kč 1 500 000 Kč 3 500 000 Kč 23 % (celkem) 460 000 Kč

Podívejte se na tabulku: Rozdíl mezi prvními dvěma řádky je malý, protože hranice 1,6 mil. Kč byla překročena jen o málo. Ale pozor - pokud máte vysoký příjem, rozdíly se mohou zvětšovat. Klíčové je pochopit, že sazba 23 % se nevztahuje jen na „přebytek“ nad hranici, ale pokud váš celkový příjem (mzda + zisk) překročí hranici, daňový úřad vám často přepočítá celý základ daně podle specifických pravidel pro fyzické osoby, kde se sazba uplatňuje na částky nad limit, ale v praxi u vyšších mezd často končíte tím, že zisk z nemovitosti je zdaněn plnou sazbou 23 %, protože mezera mezi limitem a vaším celkovým příjmem je již překonána samotnou mzdou.

Co všechno si můžete odečíst od základu daně

Dobrá zpráva: Daně neplatíte z celé prodejní ceny, ale ze zisku. Základem daně je rozdíl mezi cenou, za kterou nemovitost prodali, a vašimi prokazatelnými výdaji. Čím více dokladů máte, tím menší bude daň. Co patří do těchto výdajů?

  1. Původní nákupní cena: Cena, za kterou jste nemovitost koupili. Pokud jste ji zdědili, počítá se obvykle hodnota k datu nabytí.
  2. Náklady na rekonstrukci a opravy: Musí být prokázány fakturou s vaším DIČ nebo IČO. Peníze placené „do ruky“ bez dokladu se neodečtou. Podle expertů to chybí u 65 % poplatníků, což jim stojí průměrně 37 000 Kč navíc.
  3. Náklady spojené s prodejem: Notářské poplatky, provize realitní kanceláře, inzeráty. Tady je chyba častá - 43 % lidí zapomene tyto náklady zahrnout do výpočtu.

Příklad: Koupili jste byt za 2 000 000 Kč. Udělali jste rekonstrukci za 150 000 Kč (máte fakturu). Prodali jste ho za 3 500 000 Kč. Zaplatili jste notáři 20 000 Kč a makléři 30 000 Kč. Celkové výdaje: 2 000 000 + 150 000 + 20 000 + 30 000 = 2 200 000 Kč. Zisk: 3 500 000 - 2 200 000 = 1 300 000 Kč. Tuto částku 1 300 000 Kč použijete jako základ pro výpočet daně (plus případná další příjma).

Abstraktní ilustrace dvou cest symbolizující různé sazby daně v závislosti na příjmu

Proč lidé často platí víc, než musí

Nejčastější chybou je nedokládání nákladů. Mnozí lidé si pamatují, že dali peníze za novou střechu nebo okna, ale nemají k tomu faktury. Daňový úřad přijme pouze to, co je na papíře. Další častá past je ignorování ostatních příjmů. Jak upozornil bývalý ředitel Generální správy finanční správy Jan Bureš, mnoho lidí netuší, že jejich mzda se sčítá s příjmem z prodeje. Pokud jste celý rok dostávali výplatu, která se blíží hranici 1,6 milionu Kč, každý koruna zisku z nemovitosti bude zdaněna sazbou 23 %.

Další hříchem je špatné načasování. Pokud prodáváte nemovitost a víte, že ten rok máte nízké příjmy, může se vyplatit prodávat právě tehdy. Naopak, pokud očekáváte velký bonus nebo dividendy, zvažte, zda nemá smysl prodat v následujícím roce, abyste využili nový limit. Ale pozor, limit se mění každoročně podle průměrné mzdy, takže plánování musí být precizní.

Rozdíl mezi fyzickou a právnickou osobou

Až dosud jsme mluvili o lidech (fyzických osobách). Pokud vlastníte nemovitost přes společnost (s.r.o.), hraje to úplně jiné karty. Právnické osoby odvádějí daň z příjmů ve výši 21 % z celého zisku. Neexistuje tu progresivní systém 15/23 %. Základem daně je opět rozdíl mezi tržbou a výdaji. Výhoda s.r.o. může být v tom, že si můžete odečíst více provozních nákladů, ale nevýhodou je, že daň zůstává ve firmě a pokud chcete peníze vybrat na sebe, hrozí vám ještě daň z dividend (15 %).

Silueta člověka na balkone moderní budovy při západu slunce po prodeji nemovitosti

Mezinárodní srovnání: Jsme levnější?

Porovnání se sousedy ukazuje, že český systém je relativně přátelský pro menší transakce, ale dražší pro velké zisky.

  • Německo: Po 10 letech držení nemovitosti je prodej osvobozen od daně. Do 10 let se platí daň z příjmů (podle daňového tarifu, což může být až 45 %).
  • Slovensko: Jednotná sazba 14 % ze zisku, bez ohledu na výši. Žádná progresivita.
  • Rakousko: Sazba 27,5 % ze zisku, osvobození po 15 letech.
Český systém kombinuje nízkou základní sazbu (15 %) s vysokou sazbou pro bohatší (23 %), což je kompromis mezi jednoduchostí a progresivitou.

Praktické tipy pro rok 2026

Pro rok 2026 se čeká, že hranice mezi sazbami stoupne. Podle prognóz ČNB by 36násobek průměrné mzdy mohl dosáhnout hodnoty kolem 1 785 000 Kč. To znamená, že mírně více lidí se vejde do sazby 15 %. Nicméně, růst cen nemovitostí o 6-8 % ročně tlačí zisky nahoru, takže paradoxně stále více transakcí skončí v sazbě 23 %, i když hranice stoupá.

  • Shromažďujte doklady hned: Každou fakturu za opravu uložte do složky „Nemovitost“. Uchovávejte je minimálně 10 let.
  • Spocítejte si daň před podpisem kupní smlouvy: Nevězte, kolik vám zbyde, dokud nezaplatíte daň.
  • Kontrolujte si ostatní příjmy: Podívejte se na svou výměru daně za předchozí roky. Kolik jste vydělali? Přidejte k tomu očekávaný zisk z prodeje.
  • Zvažte pomoc poradce: Pokud je transakce složitá (více nemovitostí, dědictví, cizí měna), návštěva daňového poradce se vyplatí. Cena služby bývá 3 000-5 000 Kč, ale úspora daně může být desetinásobná.

Často kladené otázky

Kdy musím podat daňové přiznání za prodej nemovitosti?

Daňové přiznání musíte podat do 1. dubna roku následujícího po roce, v němž došlo k prodeji. Pokud podáváte elektronicky přes Data Box nebo e-identitu, máte lhůtu prodlouženou do 2. května.

Mám platit daň, když jsem nemovitost prodal za stejnou cenu, za kterou jsem ji koupil?

Pokud je prodejní cena stejná jako nákupní a nemáte žádné další náklady ani příjmy, zisk je nulový a daň se neplatí. Pokud ale uděláte rekonstrukci a prodáte za stejnou cenu jako původní nákup, zisk je záporný (strata), což se může odečíst od dalších příjmů, pokud splníte podmínky zákona.

Po jaké době držení nemovitosti se daň neplatí?

V České republice neexistuje automatické osvobození od daně po určité době držení (na rozdíl od Německa). Daň se platí vždy, pokud vznikne zisk, bez ohledu na to, jak dlouho jste nemovitost vlastnili. Jediná výjimka jsou nemovitosti, které byly součástí majetku po zemřelém (dědictví) a byly prodány do 5 let od nabytí, zde se uplatňují speciální pravidla pro výdaje.

Lze si odečíst hypoteční úroky od základu daně z prodeje?

Ano, pokud jste nemovitost kupovali s hypotékou, můžete si odečíst úroky uhrazené z vlastních prostředků (nebo zúčtované bankou) do doby, než byla nemovitost prodaná. Je důležité mít výpis z banky potvrzující uhrazené úroky.

Co když prodám nemovitost, kterou jsem zdědil?

Při dědictví se za výdaj považuje obvykle hodnota nemovitosti stanovená soudem nebo znaleckým posudkem k datu nabytí dědictví. Pokud nemáte takový dokument, daňový úřad může požadovat ocenění zpětně. Doporučuje se uchovat všechny dokumenty z děického řízení.